BIOETIKA
Doktorský studijní program "Bioetika"
OBECNÉ SDĚLENÍ
Etika je oborem provázejícím medicínu od samotného jejího počátku a prodělala spolu s ní dlouhý vývoj, přičemž dějinný rozměr je pro tento obor určující. V posledních desítkách roků došlo v medicíně díky moderním technologiím k prudkému pokroku. Souběžně s tím se rozvíjela též filosofická etika a etika politiky včetně důrazu na lidská práva. Obojí se hluboce promítlo do moderní lékařské etiky s důsledkem zavedení nového pojmenování pro ni, totiž bioetika. Bioetika ovšem po metodické a heuristické stránce stále spadá do filosofie a filosofie poskytuje jinak interdisciplinárnímu prolínání rozmanitých oborů dalších zastřešení. Obor bioetiky v doktorském studiu přímo navazuje na studium pregraduální zavedené do lékařského vzdělání hned po revoluci v roce 1989 a spočívající v povinném kurzu v rozsahu 75 výukových hodin celkem ukončeném povinnou zkouškou.
Bioetika je moderní disciplínou spadající svou metodou mezi filosofické obory se širokým interdisciplinárním záběrem. Zaměřuje se na palčivé problémy morální i normativní současné medicíny a jejími východisky jsou otázky vztahu mezi lékařem a pacientem, dignity lidské bytosti i morálního statutu fétu a embrya, systému spravedlivého zdravotnictví, právního rozměrem lékařské péče, péče o hendikepované jedince, smrti a umírání, výzkumu na lidské bytosti, možnostmi genové diagnostiky a terapie, terapeutického klonování a léčby kmenovými buňkami i otázky další.
Úkolem je kriticky objevovat hodnoty relevantními pro oblast zdravotnictví a pracovat s nimi na základě přísně vedené argumentace v duchu deontické logiky i logiky obecné. Kromě toho je třeba získat pojmovou výbavu vytvořenou v minulosti a získat též řadu znalostí dějinné povahy. Zároveň je třeba seznámit se se základními problémy moderní medicíny a naučit se aplikovat získané znalosti v lékařské praxi na všech úrovních.
Základní filosofické zaměření tohoto akreditovaného oboru je takové, že se klade důraz na moderní metody zkoumání vycházející zejména z fenomenologické tradice a na zakotvení v klinické praxi některého z mnoha oddělení při angažovaných lékařských fakultách.
AKREDITACE BIOETIKY
Doktorské studium trvající 3 roky v oboru "LÉKAŘSKÁ ETIKA" bylo akreditováno ke konci roku 2003 a první ročník výuky byl zahájen ve školním roce 2004/2005.
Doktorské studium trvající 4 roky v oboru "BIOETIKA" bylo v návaznosti k předchozímu nově akreditováno pro období od školního roku 2009/2010.
Akreditaci má v gesci ÚHSL na 1. lékařské fakultě UK.
Uchazeči podávají oficiální přihlášky vždycky do 30. dubna na děkanátu buď v podatelně anebo u paní Kateřiny Hovorkové do vlastních rukou (číslo dveří 2.053 oddělení VaV, kontakt: 22496 4314, katerina.hovorkova@lf1.cuni.cz)
NAHORU
PŘEDPOKLADY PŘIJETÍ
Povaha této disciplíny určuje, že je vhodná pro absolventy magisterského studia předně medicíny samotné, avšak též některých dalších oborů, zejména filosofie, teologie, psychologie a sociálně zaměřených oborů. Předpokládají se základní znalosti z obecné filosofie a zvláště pak z bioetiky dovolující zvládnout vybranou látku tak, aby byla původním přínosem oboru. Vyžaduje se již sepsaný projekt vlastní disertační práce a preferuje se dohoda se školitelem o dalším vedení. Od adepta je též požadován některý text samostatně vypracovaný, například diplomová práce, článek v časopise a podobně.
Uchazeč by měl k přihlášce přiložit následující dokumenty:
- doklad o ukončeném vzdělání magisterského typu vhodného zaměření
- stručný strukturovaný životopis
- seznam publikovaných prací
- nejvýznamnější text (publikace, diplomová práce či některý jiný)
- záměr a osnova zamýšleného projektu včetně základní literatury
Každý uchazeč si musí ještě před případným přijetím zvolit téma práce a v jeho rámci pak vypracovat svou tezi čili tvrzení takové, které bude s to ve vlastní práci dokázat a před komisí pak též obhájit.
NAHORU
NÁMĚTY PRACÍ
Doporučuje se zaměřit se na oblasti sledované v rámci výzkumných aktivit členů ÚHSL čili na otázky:
- normalita, kvalita života, zdraví
- filosofická otázka dobra a zla
- problém krize a její zvládání
- etické otázky v psychiatrii a psychoterapii
- autonomie a kompetence pacienta
- informovaný konsensus
- dilemata ve filosofické etice
- etické otázky na konci života a během umírání
- forgoing of life sustaining treatment
- kaplanská a pastorační péče
- lidská práva a práva pacienta
- spravedlnost v systému zdravotnictví
- efektivita výuky etiky na lékařských fakultách
Pochopitelně je možné věnovat se též tématům jiným, avšak v tom případě je třeba zajistit kvalifikovaného školitele konzultanta předem.
NAHORU
POŽADOVANÉ ÚKOLY
Doba studia je 4 roky od zahájení zápisem.
Těžiště vlastního studia bude spočívat v samostatném bádání pod vedením školitele a ovšem i konzultantů dalších. Všichni studenti mají možnost docházet po dohodě na konzultace k dalším odborníkům dle jejich potřeby. K dispozici je poměrně bohatá knihovna při ÚHSL z oboru obecné filosofie a filosofické i lékařské etiky čítající stovky svazků a několik odborných periodik v rozsahu celých posledních roků, dále možnost práce s internetem a s dalšími administrativními pomůckami (počítače, tiskárny, skenery, xeroxy a podobně). Je ovšem pochopitelně možné využívat i jiné zdroje.
Pro každého studenta se vypracovává na základě jeho předchozího magisterského vzdělání individuální studijní plán se zaměřením na některé konkrétní oblasti samostatného bádání podle vybraného tématu disertační práce. Kromě toho jsou povinnou součásti studia následující tématické okruhy:
- Filosofické metody - ve formě semináře po dva semestry (C) a samostatného studia pod tutorským vedením. Tento tematický okruh je povinný a uzavřený kolokviem.
- Dějiny filosofie - ve formě samostatného studia pod totorským vedením. Tento tematický okruh je povinný a uzavřený kolokviem.
- Základy neuropsychologie - v přednáškové formě na jeden semestr (C) a formě samostatného studia pod tutorským vedením. Tento tematický okruh je povinný a uzavřený kolokviem.
- Základy genomiky - v přednáškové formě na jeden semestr (C) a formě samostatného studia pod tutorským vedením tutora. Tento tematický okruh je povinný a uzavřený kolokviem.
- Anglický jazyk - ve formě samostatného studia a vyžaduje se získání mezinárodního certifikátu v jazyce, který je nutnou podmínkou připuštění ke státní doktorské zkoušce.
- Bioetika a etika filosofická - ve formě samostatného studia i jednotlivých přednášek na konkrétní aktuální témata a konzultací s tutorem.
Další tematické okruhy či jiné povinnosti včetně formy realizace a míry plnění jsou zařazovány do individuálního studijního plánu podle problematiky dané tématem disertační práce a výsledky jsou kontrolovány ve zvláštním kolokviu. Konkrétní plnění individuálního studijního plánu včetně dalších povinností je podrobeno pravidelnému každoročnímu vyhodnocení.
Všichni studenti mají povinnost během svého studia navštívit některé zahraniční pracoviště a doporučeno je navštívit první a dosud nejvýznamnější výzkumný ústav pro bioetiku "The Hastings Center" v New Yorku či některé další, podobně zaměřené instituce.Všichni studenti mají za úkol přednést na vyžádání předsedy oborové rady referát o dílčích výsledcích práce na vlastní disertaci před školitelem a kolegy a argumentačně obhajovat svou tezi. Studentům se doporučuje vést alespoň jednou seminář se studenty medicíny na některé bioetické téma za přítomnosti školitele.
Studentům se doporučuje přednést alespoň jednu přednášku studentům medicíny na některé bioetické téma za přítomnosti školitele.
Od studentů se žádá účast pasivní i aktivní na konferencích a seminářích.
Studenti mají povinnost publikovat alespoň dva odborné články v některém renomovaném recenzovaném odborném časopise.
Kromě toho budou studenti informováni o mimořádných akcích rázu doma pořádaných konferencí či přednášek a je žádoucí, aby se jich též zúčastňovali.
NAHORU
OTÁZKY KE STÁTNÍ ZKOUŠCE
OBECNÁ ČÁST - KATEGORIE
01. filosofie a filosofická etika
02. kategorie dobra a zla
03. svědomí a vědomí odpovědnosti
04. determinismus a jeho formy
05. svoboda vnější a vnitřní
06. struktura a funkce lidské vůle
07. frontální kortex a jeho vztah k etice
08. problém normality, kvality života a zdraví
09. konflikt interpretací a jeho aplikace v medicíně
10. hermeneutický výklad
11. přirozená spravedlnost a spravedlnost ve společnosti
12. lidská a občanská práva, právo a povinnost
13. politická filosofie, demokracie a její vztah k medicíně
14. smysl života v utrpení, pocit viny a vina skutečná
15. etika a psychoanalýza
16. etika v oblasti erotiky a sexuality
17. etika manželství a rodinných vztahů
18. etika interpersonálních vztahů
19. bioetika a její místo ve filosofii
20. lidská dignita a její zakotvení, základní principy
OBECNÁ ČÁST - SYSTÉMY
21. fenomenologická metoda
22. metody analytické filosofie
23. aristotelská etika
24. stoická etika
25. scholastická etika
26. křesťanská teologická etika
27. škola skotské morální filosofie
28. etika utilitarismu
29. praktický rozum podle Immanuela Kanta
30. etika v analytické filosofii
31. kontraktualismus a etika
32. etika odpovědnosti
33. etika uznání
34. etika hodnot
35. postmoderní etika
ODBORNÁ ČÁST
36. osobnost lékaře a hippokratovská medicína
37. vztah mezi lékařem a pacientem
38. hlavní kategorie lékařské etiky
39. etické kodexy
40. alokace vzácných zdrojů
41. systém zdravotnictví a jeho modely
42. definice a determinace smrti
43. koma a jeho patogenese
44. euthanasie
45. forgoing of life sustaining treatment
46. sebevražda
47. thanatologie v náboženství a moderní medicíně
48. filosofie ve vztahu ke smrti
49. near death experience
50. statut embrya a fétu
51. kontraceptiva a indikace potratu
52. fertilizace in vivo a in vitro
53. experiment na embryu
54. klonování
55. terapie kmenovými buňkami
56. pojem genu
57. etika v klinické genetice
58. genové inženýrství
59. statut lidského těla a tělesných orgánů
60. transplantace orgánů a tkání
61. nemoc, choroba a zdraví v medicíně
62. etika v psychiatrii a psychoterapii
63. problémy drogové závislosti a etika
64. etika chronického postižení a handicapu
65. základní principy výzkumu a scientismus, alternativní léčitelství
66. etické komise a výzkum na člověku
68. proces rozhodování v klinické praxi
69. problematika bolesti
70. mučení a týrání
NAHORU
OBHAJOBA ZÁVĚRŮ
Vlastní doktorská práce musí mít strukturu takovou, že bude dokazovat tvrzení čili řešit přesně položenou odbornou a dosud otevřenou otázku. Vyjádřeno jinak, vlastní práce tkví v tom, že se napřed formuluje určité hypotetické tvrzení a toto tvrzení se pak dokáže krok za krokem. Závěr by tudíž měl splňovat to, co vyjadřuje ona proslulá věta dokazování čili Q.D.E. (quod demonstrandum est). Sběr informací, kodexů, literatury, dat a podobně tudíž sice může být též součástí práce, avšak nejde o její těžiště.
Obhajoba doktorské práce bude před komisí sestávající alespoň z pěti členů ustanovených členy oborové rady.
Uvedené předpoklady a podmínky jsou stanoveny tak, aby absolvent měl vzdělání srovnatelné se vzděláním v zahraničí a mohl tam tudíž působit. Připravuje se stejné vzdělávání v anglickém jazyce pro uchazeče z ciziny.
NAHORU
PROFIL ABSOLVENTA
Absolvent DS bioetiky je schopen řešit komplexní úkoly, jež vznikají v klinické praxi v souvislosti s ochranou lidské bytosti vůbec a též konkrétního pacienta, definovat a užívat základní principy, argumentovat v souladu se zákony logiky a samostatně bádat v oboru. Předpokládá se u něho schopnost experimentální činnosti při zásazích do systému zdravotnictví, poradenského působení při vytváření zdravotnické legislativy, aktivní účast v lokálních etických komisích při schvalování klinických studií a lékařského výzkumu vůbec, původního systematického zpracování dílčích témat bioetiky, pedagogické a didaktické činnosti na školách se zdravotnickým zaměřením, působení v oblasti vzdělávání laické veřejnosti.
NAHORU
OBOROVÁ RADA
Členy oborové rady jsou:
Prof. RNDr. Ivo Budil, PhD, DSc.
Doc. PhDr. Martin Cajthaml, PhD.
Prof. Dr. Josef Dolista, PhD. ThdD.
PhDr. Wendy Drozenová, PhD.
Doc. ThDr. Jindřich Halama, ThD.
Prof. PhDr. Anna Hogenová, CSc.
Doc. Mgr. Josef Kuře, Dr. phil.
Prof. MUDr. Pavel Martásek, DrSc.
Doc. RNDr. Josef Moural, PhD.
Doc. MUDr. PhDr. Jan Payne, PhD.
Mgr. ing. Lukáš Prudil, PhD.
Prof. MUDr. Josef Syka, DrSc.
Doc. MUDr. Jiří Šimek, CSc.
Doc. ThDr. Václav Ventura, ThD.
|
budil@ksa.zcu.cz
133976@mail.muni.cz
josef.dolista@centrum.cz
wendy.drozenova@seznam.cz
halama@ebed.etf.cuni.cz
hogen@volny.cz
jkure@med.muni.cz
martasek@uthscsa.edu
josef.moural@ujep.cz
jan.payne@atlas.cz
lprudil@med.muni.cz
syka@biomed.cas.cz
jiri.simek@lf3.cuni.cz
vvent@lf1.cuni.cz
|
NAHORU
VÝUKA VE ŠKOLNÍM ROCE 2019/2020
Studenti všech ročníků mají svého školitele i školitele konzultanta a jejich právem i povinností je konzultovat s nimi obsah dalšího studia či postupy při sepisování disertační práce.
Studenti všech ročníků mají povinnost účastnit se prezentačního semináře každý čtvrtý týden vždy v úterý od 17,00 hodin. Jde o následující data:
v roce 2019 - 1/10, 29/10, 26/11
v roce 2020- 7/1, 4/2, 3/3, 31/3, 28/4, 26/5
Studenti všech ročníků kromě prvního mají povinnost na požádání oborové rady přednést výsledek své dosavadní práce před ostatními studenty i některými členy oborové rady a obhájit je. Taková prezentace je také podmínkou nutnou pro podání disertační práce k obhajobě: obhajoba bez takové poslední prezentace nemůže proběhnout!
Studenti prvního ročníku mají povinnost účastnit se dva semestry trvajícího kursu "Metody filosofie" s frekvencí dvakrát do měsíce vždy v úterý od 15,00 hodin.
Jde o následující data:
v roce 2019 - 1/10, 15/10, 29/10, 12/11, 26/11, 10/12
v roce 2020 - 7/1, 21/1, 30/1, 4/2, 18/2, 3/3, 17/3, 31/3, 14/4, 28/4, 26/5
Každý student by měl nejpozději při ukončení prvního ročníku a před zápisem do ročníku dalšího odevzdat článek připravený k publikaci v recenzovaném časopise.
Mezi povinnosti během studia je publikování alespoň dvou článků v recenzovaných časopisech, úspěšné zvládnutí všech povinných kolokvií (kolokvium týkající se metod ve filosofii, neurofyziologie s neuropsychologií a neuroetikou, etiky genomiky i počátku života obecně a dějin filosofie) a též zkoušky z cizího jazyka. Klíčová je ovšem státní zkouška z bioetiky v celém jejím rozsahu.
K obhajobě může být připuštěn jen ten, kdo uvedené povinnosti během studia splnil a kdo zároveň předběžně obhájil svou již hotovou práci v rámci prezentačních seminářů.
Během studia má každý student možnost strávit určitý čas v Hastings Center v USA, který se řadí mezi zakládající instituce bioetiky obecně a který má úzké vazby na Ústav humanitních studií na 1.LF UK. Dovolil bych si připomenout zde, že zakladatel Hastings Center Daniel Callahan, hostující profesor na naší fakultě a laureát Dr.h.c. na naší univerzitě tento rok zemřel.
Studentům je doporučeno účastnit se všech akcí v gesci Ústavu pro humanitní studia v lékařství samotného i dalších, které se týkají bioetiky a jejich vlastní práce, též vystoupit alespoň na jedné konferenci s vlastním příspěvkem a rovněž se podílet na výuce.