BIOETIKA
Doktorský studijní program "Bioetika"





OBECNÉ SDĚLENÍ

Etika je oborem provázejícím medicínu od samotného jejího počátku a prodělala spolu s ní dlouhý vývoj, přičemž dějinný rozměr je pro tento obor určující. V posledních desítkách roků došlo v medicíně díky moderním technologiím k prudkému pokroku. Souběžně s tím se rozvíjela též filosofická etika a etika politiky včetně důrazu na lidská práva. Obojí se hluboce promítlo do moderní lékařské etiky s důsledkem zavedení nového pojmenování pro ni, totiž bioetika. Bioetika ovšem po metodické a heuristické stránce stále spadá do filosofie a filosofie poskytuje jinak interdisciplinárnímu prolínání rozmanitých oborů dalších zastřešení. Obor bioetiky v doktorském studiu přímo navazuje na studium pregraduální zavedené do lékařského vzdělání hned po revoluci v roce 1989 a spočívající v povinném kurzu v rozsahu 75 výukových hodin celkem ukončeném povinnou zkouškou.

Bioetika je moderní disciplínou spadající svou metodou mezi filosofické obory se širokým interdisciplinárním záběrem. Zaměřuje se na palčivé problémy morální i normativní současné medicíny a jejími východisky jsou otázky vztahu mezi lékařem a pacientem, dignity lidské bytosti i morálního statutu fétu a embrya, systému spravedlivého zdravotnictví, právního rozměrem lékařské péče, péče o hendikepované jedince, smrti a umírání, výzkumu na lidské bytosti, možnostmi genové diagnostiky a terapie, terapeutického klonování a léčby kmenovými buňkami i otázky další.

Úkolem je kriticky objevovat hodnoty relevantními pro oblast zdravotnictví a pracovat s nimi na základě přísně vedené argumentace v duchu deontické logiky i logiky obecné. Kromě toho je třeba získat pojmovou výbavu vytvořenou v minulosti a získat též řadu znalostí dějinné povahy. Zároveň je třeba seznámit se se základními problémy moderní medicíny a naučit se aplikovat získané znalosti v lékařské praxi na všech úrovních.

Základní filosofické zaměření tohoto akreditovaného oboru je takové, že se klade důraz na moderní metody zkoumání vycházející zejména z fenomenologické tradice a na zakotvení v klinické praxi některého z mnoha oddělení při angažovaných lékařských fakultách.

AKREDITACE BIOETIKY

Doktorské studium trvající 3 roky v oboru "LÉKAŘSKÁ ETIKA" bylo akreditováno ke konci roku 2003 a první ročník výuky byl zahájen ve školním roce 2004/2005.

Doktorské studium trvající 4 roky v oboru "BIOETIKA" bylo v návaznosti k předchozímu nově akreditováno pro období od školního roku 2009/2010.

Akreditaci má v gesci ÚHSL na 1. lékařské fakultě UK.

Uchazeči podávají oficiální přihlášky vždycky do 30. dubna na děkanátu buď v podatelně anebo u paní Kateřiny Hovorkové do vlastních rukou (číslo dveří 2.053 oddělení VaV, kontakt: 22496 4314, katerina.hovorkova@lf1.cuni.cz)

NAHORU


PŘEDPOKLADY PŘIJETÍ

Povaha této disciplíny určuje, že je vhodná pro absolventy magisterského studia předně medicíny samotné, avšak též některých dalších oborů, zejména filosofie, teologie, psychologie a sociálně zaměřených oborů. Předpokládají se základní znalosti z obecné filosofie a zvláště pak z bioetiky dovolující zvládnout vybranou látku tak, aby byla původním přínosem oboru. Vyžaduje se již sepsaný projekt vlastní disertační práce a preferuje se dohoda se školitelem o dalším vedení. Od adepta je též požadován některý text samostatně vypracovaný, například diplomová práce, článek v časopise a podobně.

Uchazeč by měl k přihlášce přiložit následující dokumenty:

  1. doklad o ukončeném vzdělání magisterského typu vhodného zaměření
  2. stručný strukturovaný životopis
  3. seznam publikovaných prací
  4. nejvýznamnější text (publikace, diplomová práce či některý jiný)
  5. záměr a osnova zamýšleného projektu včetně základní literatury

Každý uchazeč si musí ještě před případným přijetím zvolit téma práce a v jeho rámci pak vypracovat svou tezi čili tvrzení takové, které bude s to ve vlastní práci dokázat a před komisí pak též obhájit.

NAHORU


NÁMĚTY PRACÍ

Doporučuje se zaměřit se na oblasti sledované v rámci výzkumných aktivit členů ÚHSL čili na otázky:

  • normalita, kvalita života, zdraví
  • filosofická otázka dobra a zla
  • problém krize a její zvládání
  • etické otázky v psychiatrii a psychoterapii
  • autonomie a kompetence pacienta
  • informovaný konsensus
  • dilemata ve filosofické etice
  • etické otázky na konci života a během umírání
  • forgoing of life sustaining treatment
  • kaplanská a pastorační péče
  • lidská práva a práva pacienta
  • spravedlnost v systému zdravotnictví
  • efektivita výuky etiky na lékařských fakultách

Pochopitelně je možné věnovat se též tématům jiným, avšak v tom případě je třeba zajistit kvalifikovaného školitele konzultanta předem.

NAHORU


POŽADOVANÉ ÚKOLY

Doba studia je 4 roky od zahájení zápisem.

Těžiště vlastního studia bude spočívat v samostatném bádání pod vedením školitele a ovšem i konzultantů dalších. Všichni studenti mají možnost docházet po dohodě na konzultace k dalším odborníkům dle jejich potřeby. K dispozici je poměrně bohatá knihovna při ÚHSL z oboru obecné filosofie a filosofické i lékařské etiky čítající stovky svazků a několik odborných periodik v rozsahu celých posledních roků, dále možnost práce s internetem a s dalšími administrativními pomůckami (počítače, tiskárny, skenery, xeroxy a podobně). Je ovšem pochopitelně možné využívat i jiné zdroje.

Pro každého studenta se vypracovává na základě jeho předchozího magisterského vzdělání individuální studijní plán se zaměřením na některé konkrétní oblasti samostatného bádání podle vybraného tématu disertační práce. Kromě toho jsou povinnou součásti studia následující tématické okruhy:

  • Filosofické metody - ve formě semináře po dva semestry (C) a samostatného studia pod tutorským vedením. Tento tematický okruh je povinný a uzavřený kolokviem.
  • Dějiny filosofie - ve formě samostatného studia pod totorským vedením. Tento tematický okruh je povinný a uzavřený kolokviem.
  • Základy neuropsychologie - v přednáškové formě na jeden semestr (C) a formě samostatného studia pod tutorským vedením. Tento tematický okruh je povinný a uzavřený kolokviem.
  • Základy genomiky - v přednáškové formě na jeden semestr (C) a formě samostatného studia pod tutorským vedením tutora. Tento tematický okruh je povinný a uzavřený kolokviem.
  • Anglický jazyk - ve formě samostatného studia a vyžaduje se získání mezinárodního certifikátu v jazyce, který je nutnou podmínkou připuštění ke státní doktorské zkoušce.
  • Bioetika a etika filosofická - ve formě samostatného studia i jednotlivých přednášek na konkrétní aktuální témata a konzultací s tutorem.

Další tematické okruhy či jiné povinnosti včetně formy realizace a míry plnění jsou zařazovány do individuálního studijního plánu podle problematiky dané tématem disertační práce a výsledky jsou kontrolovány ve zvláštním kolokviu. Konkrétní plnění individuálního studijního plánu včetně dalších povinností je podrobeno pravidelnému každoročnímu vyhodnocení.

Všichni studenti mají povinnost během svého studia navštívit některé zahraniční pracoviště a doporučeno je navštívit první a dosud nejvýznamnější výzkumný ústav pro bioetiku "The Hastings Center" v New Yorku či některé další, podobně zaměřené instituce.

Všichni studenti mají za úkol přednést na vyžádání předsedy oborové rady referát o dílčích výsledcích práce na vlastní disertaci před školitelem a kolegy a argumentačně obhajovat svou tezi. Studentům se doporučuje vést alespoň jednou seminář se studenty medicíny na některé bioetické téma za přítomnosti školitele.

Studentům se doporučuje přednést alespoň jednu přednášku studentům medicíny na některé bioetické téma za přítomnosti školitele.

Od studentů se žádá účast pasivní i aktivní na konferencích a seminářích.

Studenti mají povinnost publikovat alespoň dva odborné články v některém renomovaném recenzovaném odborném časopise.

Kromě toho budou studenti informováni o mimořádných akcích rázu doma pořádaných konferencí či přednášek a je žádoucí, aby se jich též zúčastňovali.

NAHORU


OTÁZKY KE STÁTNÍ ZKOUŠCE

OBECNÁ ČÁST - KATEGORIE

01. filosofie a filosofická etika
02. kategorie dobra a zla
03. svědomí a vědomí odpovědnosti
04. determinismus a jeho formy
05. svoboda vnější a vnitřní
06. struktura a funkce lidské vůle
07. frontální kortex a jeho vztah k etice
08. problém normality, kvality života a zdraví
09. konflikt interpretací a jeho aplikace v medicíně
10. hermeneutický výklad
11. přirozená spravedlnost a spravedlnost ve společnosti
12. lidská a občanská práva, právo a povinnost
13. politická filosofie, demokracie a její vztah k medicíně
14. smysl života v utrpení, pocit viny a vina skutečná
15. etika a psychoanalýza
16. etika v oblasti erotiky a sexuality
17. etika manželství a rodinných vztahů
18. etika interpersonálních vztahů
19. bioetika a její místo ve filosofii
20. lidská dignita a její zakotvení, základní principy

OBECNÁ ČÁST - SYSTÉMY

21. fenomenologická metoda
22. metody analytické filosofie
23. aristotelská etika
24. stoická etika
25. scholastická etika
26. křesťanská teologická etika
27. škola skotské morální filosofie
28. etika utilitarismu
29. praktický rozum podle Immanuela Kanta
30. etika v analytické filosofii
31. kontraktualismus a etika
32. etika odpovědnosti
33. etika uznání
34. etika hodnot
35. postmoderní etika

ODBORNÁ ČÁST

36. osobnost lékaře a hippokratovská medicína
37. vztah mezi lékařem a pacientem
38. hlavní kategorie lékařské etiky
39. etické kodexy
40. alokace vzácných zdrojů
41. systém zdravotnictví a jeho modely
42. definice a determinace smrti
43. koma a jeho patogenese
44. euthanasie
45. forgoing of life sustaining treatment
46. sebevražda
47. thanatologie v náboženství a moderní medicíně
48. filosofie ve vztahu ke smrti
49. near death experience
50. statut embrya a fétu
51. kontraceptiva a indikace potratu
52. fertilizace in vivo a in vitro
53. experiment na embryu
54. klonování
55. terapie kmenovými buňkami
56. pojem genu
57. etika v klinické genetice
58. genové inženýrství
59. statut lidského těla a tělesných orgánů
60. transplantace orgánů a tkání
61. nemoc, choroba a zdraví v medicíně
62. etika v psychiatrii a psychoterapii
63. problémy drogové závislosti a etika
64. etika chronického postižení a handicapu
65. základní principy výzkumu a scientismus, alternativní léčitelství
66. etické komise a výzkum na člověku
68. proces rozhodování v klinické praxi
69. problematika bolesti
70. mučení a týrání

NAHORU


OBHAJOBA ZÁVĚRŮ

Vlastní doktorská práce musí mít strukturu takovou, že bude dokazovat tvrzení čili řešit přesně položenou odbornou a dosud otevřenou otázku. Vyjádřeno jinak, vlastní práce tkví v tom, že se napřed formuluje určité hypotetické tvrzení a toto tvrzení se pak dokáže krok za krokem. Závěr by tudíž měl splňovat to, co vyjadřuje ona proslulá věta dokazování čili Q.D.E. (quod demonstrandum est). Sběr informací, kodexů, literatury, dat a podobně tudíž sice může být též součástí práce, avšak nejde o její těžiště.

Obhajoba doktorské práce bude před komisí sestávající alespoň z pěti členů ustanovených členy oborové rady.

Uvedené předpoklady a podmínky jsou stanoveny tak, aby absolvent měl vzdělání srovnatelné se vzděláním v zahraničí a mohl tam tudíž působit. Připravuje se stejné vzdělávání v anglickém jazyce pro uchazeče z ciziny.

NAHORU


PROFIL ABSOLVENTA

Absolvent DS bioetiky je schopen řešit komplexní úkoly, jež vznikají v klinické praxi v souvislosti s ochranou lidské bytosti vůbec a též konkrétního pacienta, definovat a užívat základní principy, argumentovat v souladu se zákony logiky a samostatně bádat v oboru. Předpokládá se u něho schopnost experimentální činnosti při zásazích do systému zdravotnictví, poradenského působení při vytváření zdravotnické legislativy, aktivní účast v lokálních etických komisích při schvalování klinických studií a lékařského výzkumu vůbec, původního systematického zpracování dílčích témat bioetiky, pedagogické a didaktické činnosti na školách se zdravotnickým zaměřením, působení v oblasti vzdělávání laické veřejnosti.

NAHORU


OBOROVÁ RADA

Členy oborové rady jsou:

Prof. RNDr. Ivo Budil, PhD, DSc.
Doc. PhDr. Martin Cajthaml, PhD.
Prof. Dr. Josef Dolista, PhD. ThdD.
PhDr. Wendy Drozenová, PhD.
Doc. ThDr. Jindřich Halama, ThD.
Prof. PhDr. Anna Hogenová, CSc.
Doc. Mgr. Josef Kuře, Dr. phil.
Prof. MUDr. Pavel Martásek, DrSc.
Doc. RNDr. Josef Moural, PhD.
Doc. MUDr. PhDr. Jan Payne, PhD.
Mgr. ing. Lukáš Prudil, PhD.
Prof. MUDr. Josef Syka, DrSc.
Doc. MUDr. Jiří Šimek, CSc.
Doc. ThDr. Václav Ventura, ThD.

Předsedou oborové rady je:
Doc. MUDr. PhDr. Jan Payne, PhD.

budil@ksa.zcu.cz
133976@mail.muni.cz
josef.dolista@centrum.cz
wendy.drozenova@seznam.cz
halama@ebed.etf.cuni.cz
hogen@volny.cz
jkure@med.muni.cz
martasek@uthscsa.edu
josef.moural@ujep.cz
jan.payne@atlas.cz
lprudil@med.muni.cz
syka@biomed.cas.cz
jiri.simek@lf3.cuni.cz
vvent@lf1.cuni.cz


payne@atlas.cz

NAHORU


VÝUKA VE ŠKOLNÍM ROCE 2017/2018

Studenti všech ročníků mají svého školitele i školitele konzultanta a jejich právem i povinností je konzultovat s nimi obsah dalšího studia či postupy při sepisování disertační práce.

Studenti všech ročníků mají povinnost účastnit se prezentačního semináře zhruba každý měsíc vždy v úterý od 17,00 hodin. Jde o následující data:

2017 - 31/10, 28/11, 13/12,
2018 - 2/1, 30/1, 27/2, 27/3, 24/4, 22/5

Studenti všech ročníků kromě prvního mají povinnost na požádání oborové rady přednést výsledek své dosavadní práce před ostatními studenty i některými členy oborové rady a obhájit je. Taková prezentace je také podmínkou nutnou pro podání disertační práce k obhajobě: obhajoba bez takové poslední prezentace nemůže proběhnout!

Studenti prvního ročníku mají povinnost účastnit se dva semestry trvajícího kursu "Metody filosofie" s frekvencí dvakrát do měsíce vždy v úterý od 15,00 hodin.

2017 - 3/10, 17/10, 31/10, 14/11, 28/11, 12/12,
2018 - 2/1, 16/1, 30/1, 13/2, 27/2, 13/3, 27/3, 10/4, 24/4, 8/5, 22/5.

Každý student by měl nejpozději při ukončení prvního ročníku a před zápisem do ročníku dalšího odevzdat článek připravený k publikaci v recenzovaném časopise.

Mezi povinnosti během studia je publikování alespoň dvou článků v recenzovaných časopisech, úspěšné zvládnutí všech povinných kolokvií (kolokvium týkající se metod ve filosofii, neurofyziologie s neuropsychologií a neuroetikou, etiky genomiky i počátku života obecně a dějin filosofie) a též zkoušky z cizího jazyka. Klíčová je ovšem státní zkouška z bioetiky.

K obhajobě může být připuštěn jen ten, kdo uvedené povinnosti během studia splnil a kdo zároveň předběžně obhájil svou již hotovou práci v rámci prezentačních seminářů.

Během studia má každý student možnost strávit určitý čas v Hastings Center v USA, který se řadí mezi zakládající instituce bioetiky obecně a který má úzké vazby na Ústav humanitních studií na 1.LF UK.

Studentům je doporučeno účastnit se všech akcí v gesci Ústavu pro humanitní studia v lékařství samotného i dalších, které se týkají bioetiky a jejich vlastní práce, též vystoupit alespoň na jedné konferenci s vlastním příspěvkem a rovněž se podílet na výuce.

NAHORU


LITERATURA

PRO VŠECHNY STUDENTY

Grondin J: Úvod do hermeneutiky (transl Horyna B, Kouba P) Oikoumené , Praha, 1997
Jaspers K: Úvod do filosofie. Oikoumené, Praha, 1996
Tugendhat E, Wolf U: Logicko-sémantická propedeutika (transl Pokorný M) Rezek, Praha, 1997
Husserl E: Idea fenomenologie (transl Petříček M, Dimter P) Oikoumené, Praha, 2001
Patočka J: Kacířské eseje k filosofii dějin. Academia, Praha, 1990
Patočka J: Úvod do fenomenologické filosofie. Oikoumené, Praha, 1993
Němec J (ed) Bolest a naděje (transl černý M, Němec J, Sokol J, Stuchlíková E) Vyšehrad, Praha, 1992
Ricoeur P: Filosofie vůle (transl Čapek J) Oikoumené, Praha, 2001
Beauchamp TL, Childress JF: Principles of Biomedical Ethics. Oxford University Oxford 1989
Hartmann N: Struktura etického fenoménu (1. díl Ethik) (transl Hlavoň K) Academia, Praha, 2002
Munzarová M: Úvod do studia lékařské etiky. MU, Brno, 1995
Payne J: Klinická etika. Triton, Praha, 1992
Thomasma DC, Kushner T: Od narození do smrti (transl Motlová L) MF, Praha, 2000
Tugendhat E: Přednášky o etice (transl Moural J) Oikoumené, Praha, 2004
Tugendhat E: Tři přednášky o problémech etiky (transl Nekula M) MF, Praha, 1998


PRO STUDENTY Z MEDICÍNY A BIOLOGICKÝCH OBORŮ

Kratochvíl Z: Mýtus filosofie věda I, II. Jůza, Praha, 1993
Petříček M: Úvod do současné filosofie. Herrmann, Praha, 1997
Störig HJ: Malé dějiny filosofie (transl Rezek P) Zvon, Praha, 1991
Tretera I: Nástin dějin evropského myšlení. Paseka, Praha, 2000


PRO STUDENTY S HUMANITNÍM VZDĚLÁNÍM

Blažek V: Základy neurofyziologie a neuroanatomie člověka. Aleš Čeněk Plzeň 2006
Koukolík F: Já. Karolinum, Praha, 2003
Koukolík F: Lidský mozek. Portál, Praha, 2000
Králíček P: Úvod do speciální neurofyziologie. UK, Praha, 2004
Kulišťák P: Neuropsychologie. Portál, Praha, 2003
Petr J: Klonování. Paseka, Praha, 2003
Preiss M, Kučerová H: Neuropsychologie v psychiatrii. Grada, Praha, 2006
Preiss M, Kučerová H: Neuropsychologie v neurologii. Grada, Praha, 2006
Brdička R: Lidský genom na rozhraní tisíciletí. Grada, Praha, 2001
Ferák V: Sršeň Š Genetika člověka SPN Bratislava 1981
Jelínek J: Biologie a Fyziologie člověka a úvod do studia obecné genetiky. UP, Olomouc, 2003
Lorenz K: Tak zvané zlo (transl Veselovská A) MF, Praha, 1992
Rokyta R, Marešová D: Učebnice somatologie I, II. Eurolex Bohemia, Praha, 2003
Dylevský I: Trojan S Somatologie I, II. Avicenum, Praha, 1990
Dylevský I: Somatologie. Epava, Olomouc, 2001
Mourek J: Fyziologie: učebnice pro studenty zdravotnických oborů. Grada, Praha, 2000


ČESKÁ (běžně k dispozici v českých universitních či veřejných knihovnách)

Anzenbacehr A: Úvod do etiky (transl Šprunk K) Zvon, Praha, 1994
Buber M: Já a ty (transl Navrátil J) MF, Praha, 1969
Descartes R: Rozprava o metodě (transl Szathmáryová-Vlčková V) Svoboda, Praha, 1992
Gadamer HG: Člověk a řeč (transl Sokol J, Čapek J) Oikoumené, Praha, 1999
Hartmann N: Ethik Walter de Gruyter, Berlin, 1949
Heidegger M: O pravdě a bytí (transl Němec J) Vyšehrad, Praha, 1971
Hejdánek L: Nepředmětnost v myšlení a ve skutečnosti Oikoumené, Praha, 1997
Chvatík I, Kouba P (eds) Fenomén jako filosofický problém. Oikoumené, Praha, 2000
Jonas H: Princip odpovědnosti (transl Horyna B, Bígl Z) Oikoumené, Praha, 1997
Kant I: Kritika praktického rozumu (transl Papírník A) Jan Laichter, Praha, 1944
Kant I: Základy metafyziky mravů (transl Menzel L) Svoboda, Praha, 1974
Kierkegaard S: Čistota srdce (transl Veselý J) Kalich, Praha, 1989
Kierkegaard S: Současnost (transl Žilina J) MF, Praha, 1969
Kolář P: Logika a etika. Filosofia, Praha, 1997
Komárková B: Původ a význam lidských práv. SPN, Praha, 1990
Lyotard JF: Fenomenologie (transl Hanáková M) Victoria, Praha, 1995
Patočka J: Negativní paltonismus. ČS spisovatel, Praha, 1990
Patočka J: Přirozený svět jako filosofický problém. ČS spisovatel, Praha, 1970
Patočka J: Tělo, společenství, jazyk, svět. Oikoumené, Praha, 1995
Payne J (ed) Kvalita života a zdraví. Triton, Praha, 2005
Payne J (ed) Zdraví - hodnota a cíl moderní medicíny. Triton, Praha, 2002
Payne J: Hermeneutická etika. Triton, Praha, 1995
Payne J: Odkud zlo? Triton, Praha, 2005
Payne J: Smrt - jediná jistota. Triton, Praha, 2008
Peregrin J: Význam a struktura. Oikoumené, Praha, 1999
Platon: Obrana Sokratova (transl Novotný F) Jan Laichter, Praha, 1942
Rádl E: Útěcha z filosofie. Svoboda, Praha, 1994
Ricken F: Obecná etika (transl Petříčková D) Oikoumené, Praha, 1995
Ricoeur P: Život, pravda, symbol (transl Rejchrt M, Sokol J) Oikoumené, Praha, 1993
Scheler M: Řád lásky (transl Loužil J) Vyšehrad, Praha, 1970
Sokol J: Filosofická antropologie. Portál, Praha, 2002
Šimek J, Špalek V: Filozofické základy lékařské etiky. Grada, Praha, 2003
Ventura V: Základy filosofie a etiky. Fortuna, Praha, 2001
Weischedel W: Skeptická etika (transl Karásek J) Oikoumené, Praha, 1999


ZAHRANIČNÍ (k dispozici v rámci knihovny 1.LF UK)

Abrams N, Buckner MD (eds) Medical Ethics. MIT, Cambridge Mass 1983
Anderson GR, Glesner Anderson VA: Health Care Ethics. Aspen, Rockwille Maryland 1987
Andre J: Bioethics as Practice. The University of North Carolina, Chapel Hill London 2002
Appelbaum PS, Lidz ChW, Meisel A (eds) Informed Consent. Oxford University, New York Oxford 1987
Arras J, Rhoden N (eds) Ethical Issues in Modern Medicine. Mayfield, Mountain Calif 1989
Beaucham TL, Walters L: Bioethics - Contemporary Issues. Wadswarth, Belmont Calif 1989
Bryant J, Baggott L, Searle J: Introduction to Bioethics. Wiley, Chichester 2005
Callahan D: What Kind of Life - The Limits of Medical Progress. Simon Schuster, New York 1990
Callahan S: In Good Conscience. Harper, San Francisco
Cambell A, Charlesworth M, Gillett G, Jones G: Medical Ethics. Oxford University, Oxford 1999
Campbell A, Gillett G, Jones G: Medical Ethics. Oxford University, New York Oxford 2001
DeMarco JP, Fox RM: New Directions in Ethics. Routledge Kegan Paul 1986
Drane JF: Clinical Bioethics. Sheed Ward, Kansas City 1994
Dunstan GR, Seller MJ (eds) Consent in Medicine. Kind Edwards Hospital Fund, London 1983
Dworkin G: The Theory and Practice of Autonomy. Cambridge University, New York Cambridge 1988
Engelhardt HT: The Foundations of Bioethics. Oxford University, New York Oxford 1986
Evans D (ed) Conceiving the Embryo. Martinus Nijhoff 1996
Evans D (ed) Creating the Child. Martinus Nijhoff 1996
Evans D, Evans M: A Decent Proposal - Ethical Review of Clinical Research. Wiley, Chichester 1996
Faden RR, Beauchamp TL: A History and Theory of Informed Consent. Oxford University, Oxford 1986
Fischer F: Medical Ethics Today. BMJ, London 1993
Fox MW: Bringing Life to Ethics - Global Bioethics. State University of New York, Albany 2001
Gillon R: Philosophical Medical Ethics. John Wiley, Chichester 1990
Glannon W (ed) Defining Right and Wrong in Brain Science (Neuroethics). DANA, New York 2007
Glover J: Causing Death and Saving Lives. Penguin, London 1988
Gorowith S, Macklin R et al (eds) Moral Problems in Medicine. Prentice Hall, Englewood Cliffs NJ 1983
Grodin MA (ed) Meta Medical Ethics. Kluwer, Dordrecht 2001
Hare RM: Essays on Bioethics. Clarendon, Oxford 1993
Harris J: The Value of Life - An Introduction to Medical Ethics. Routledge, New York London 1985
Hoffmaster B, Freedman B, Fraser G: Clinical Ethics -Theory and Practice. Humana, Clifton NJ, 1989
Holland S: Bioethics - A Philosophical Introduction, Polity, Cambridge 2003
Horan DJ, Mall D (eds) Death, Dyingg and Euthanasia. Aletheia, Frederick Maryl 1980
Illes J (ed) Neuroethics. Oxford University, New York Oxford, 2005
Jonsen AR, Siegler M, Winslade WJ: Clinical Ethics. MacMillan, New York 1986
Jonwsen AR: The Birth of Bioethics. Oxford University, New York Oxford 1998
Keown J (ed) Euthanasia Examined. Cambridge University, New York Cambridge 1997
Lammers SE, Verhey A (eds) On Moral Medicine. William B Eedermans, Cambridge UK 1998
Loewy EH: Textbood of Healthcare. Plenum, New York Lonodn 1996
MacIntyre A: After Virtue. University of Notre Dame, Notre Dame IND 1984
Macklin R: Mortal Choices - Bioethics in Todays World. Pantheon, New York 1987
Macklin R: Mortal Choices - Ethical Dilemmas in Modern Medicine, Houghton Mifflin, Boston 1987
Melia K: Health Care Ethics. Sage, London 2004
O'Neill O: Autonomy and Trust in Bioethics. Cambridge University, New York Cambridge, 2002
Pellegrin WD, Thomasma DC: For the Patiens Good. Oxford University, New York Oxford 1988
Rawls J: A Theory of Justice. Harward University, Cambridge Mass 1971
Singer P: Practical Ethics. Cambridge University, New York Cambridge 1990
Sugarman J, Sulmassy DP (eds) Methods in Medical Ethics. Georgtown University, 2001
Tiberius V: Deliberation about the Good - Justifying What We Value. Garland, New York London, 2000
VanDeVeer D, Regan T (eds) Health Care Ethics. Temple, Philadelphia 1987
Veath R: Death Dying and the Biological Revolution. Yale University, New Haven London 1989
Walter JJ, Shannon TA (eds) Quality of life. Paulist, New York Mahwah NJ 1990
Wennberg RN: Terminal Choices. Paternoster, Exeter 1989
White BC: Competence to Consent. Georgetown, Washington 1994
Windslade WJ, Ross JW: Choosing Life or Death. Macmillan, New York London 1986
Zucker MB, Zucker HD: Medical Futility. Cambridge University, New York Cambridge 1997

NAHORU