VÝZKUMNÁ CENTRA NA ÚHSL


CENTRUM PRO BIOETIKU

Centrum pro bioetiku se zabývá výzkumnou a expertní činností v oboru etiky. Etika je svou povahou součástí kriticky pracující filosofie. Zároveň jde o normativní obor, přičemž z obojího vyplývají jisté problémy heuristické i zvláštnost přístupu k bádání: mimo jiné z těchto důvodů byl vytvořen interdisciplinární tým z odborníků z 1. LF UK i z dalších pracovníků university či akademie a jiných pracovišť. Tým se podílí zejména na výzkumném záměru "Cíle medicíny: kvalita života" číslo CEZ:J13/98:111100007 přidělený vládou ČR s úkolem provést precizaci v medicíně jinak klíčového pojmu zdraví. Získané výsledky jsou publikovány v zahraničních i českých časopisech či monografiích a přednášeny na konferencích i jiných mezinárodních setkáních; každoročně pak Centrum pro bioetiku organizuje symposium se zahraniční účastí na určité téma v rámci výzkumu samotného a i v jiných formách spolupracuje s různými organizacemi domácími i v cizině (tak například Hastings Center v New Yorku, Universita v Linköpingu, Universita ve Würzburgu, Universita ve Wittenbergu a další). Někteří z teamu jsou též členy různých dalších expertních zařízení (Společnost lékařské etiky České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně) a komisí (Etická komise Ministerstva zdravotnictví České republiky, Bioetická komise Rady vlády České republiky) a v rámci těchto těles se podílejí na vypracovávání různých dokumentů a zákonů.

Centrum vydalo v roce 2015 knihu "Dobrý, nebo lepší život?" (autoři Jan Payne, David Černý, Adam Doležal a kol.), která je volně ke stažení ZDE.

Doc. MUDr. PhDr. Jan Payne, PhD.
NAHORU

PSYCHOFYZIOLOGICKÁ LABORATOŘ

Psychofyziologická laboratoř je v provozu od ledna 2005 a představuje pracoviště určené pro základní i klinicky orientovaný výzkum v oblasti psychofyziologie a kognitivních neurověd. Cílem tohoto výzkumu je studium vztahu psychických a fyziologických funkcí, a to zejména v případech disociativních jevů, deprese a schizofrenie. Posláním laboratoře je vedle činnosti vědecké také činnost pedagogická zaměřená především na studenty doktorského studijního programu a jejich účast na vědecké práci laboratoře. Od roku 2006 je laboratoř zapojena do výzkumného projektu Centra pro neuropsychiatrický výzkum traumatického stresu ve spolupráci s Psychiatrickou klinikou 1. LF UK, Fyziologickým ústavem MU a Denním psychiatrickým sanatoriem Nad Ondřejovem. Uvedený projekt představuje z hlediska Psychofyziologické laboratoře podíl na výzkumu, který směřuje k aplikaci získaných psychofyziologických poznatků v rámci diagnostiky a indikace antikonvulzivní léčby u pacientů s diagnózou depresivní poruchy, schizofrenie nebo schizoafektivní psychózy. Psychofyziologická laboratoř se také podílí na projektu druhým rokem běžícího výzkumného záměru Neuropsychiatrické aspekty neurodegenerativních chorob společně s Psychiatrickou a Neurologickou klinikou.

RNDr. Petr Bob, Ph.D.
NAHORU

VÝZKUM MOTIVACE MEDIKŮ KE STUDIU A PROFESI

Na našem ústavu probíhá každoročně výzkum motivace mediků ke studiu a povolání. Výzkum je prováděn v některých kruzích 3.ročníku studia v rámci seminářů. V rámci orientačního výzkumu jsou zjišťovány profesní motivy studentů, a to jak motivy, které přisuzují studenti ostatním, tak motivy vlastní. Dále jsou zjišťovány vlivy na rozhodování studentů před vstupem na fakultu a vlivy, které na studenty působí během studia a jejich motivaci k profesi dodatečně upravují.

V rámci předvýzkumu byly stanoveny statisticky nejčastější motivy a vlivy, jejichž intenzitu u sebe a druhých studenti posuzují ve speciálním dotazníku. Tyto motivy a vlivy jsou:

Motivy:
  • "altruismus": pomoc fyzická i psychická, léčení, záchrana, obětování se, poslání, smysluplná práce,
  • "prestiž": kariéra, společenský status, titul, autorita, uznání pacientů, významných lidí, styk s různými lidmi,
  • "dominance": moc, autorita, rozhodovat o druhých, manipulace, převaha, závislost, ovládat druhé,
  • "zájem": o biologii, chemii, přírodovědu, komplexnost medicíny, vědět víc o sobě a fungování těla, věda,
  • "nemoc": nemoc a smrt u blízkých lidí, poskytnout jim nejlepší ošetření, vlastní nemoc, strach z nemoci a smrti, jako lékař nebudu nemocný, přemoci smrt, překonat vlastní strach z lékaře a zákroků,
  • "ekonomické": finanční ohodnocení, dárky od pacientů, výhody od farmaceutických firem,
  • "tradice": lékař v rodině, nátlak rodiny, převzít praxi, očekávání od rodičů,
  • "ctižádost": dokázat si či někomu něco, objevit nové metody a léky, zvládnout těžkou VŠ.
Uváděné vlivy působící na změnu motivace během studia:
  • "pedagog": vliv pedagoga na přednáškách a seminářích,
  • "studium": vliv výsledků studia a zkoušek,
  • "praxe": praxe studentů na odděleních v rámci výuky,
  • "lékaři": lékaři provázející studenty při praxích,
  • "spolužáci": vliv spolužáků ve studijních kruzích čina kolejích,
  • "mimo": vliv prostředí mimo školu, např. z rodiny, od přátel, partnerů.
Vlivy působící na rozhodování pro studium:
  • "rodina": rodiče, sourozenci, širší rodina,
  • "přátelé": kamarádi, známí,
  • "učitel": učitel biologie apod. na ZŠ nebo SŠ,
  • "vzor": lékař v okolí,
  • "postava z uměleckého díla": film, kniha, televize,
  • "zkušenost s nemocí": v rodině, u sebe,u známých.
Výsledky výzkumu posledních let jsou uvedeny zde v příloze:

PhDr. Ing. Ingrid Hanušová, PhD
NAHORU