SEMINÁRNÍ PRÁCE STUDENTŮ 3. ROČNÍKU

pro předmět Lékařská psychologie
(vybraná témata)


Tyto výpovědi vašich kolegů mají sloužit k povzbuzení na nelehké cestě touto fakultou. Mají ukázat studentům v prvním ročníku, že jejich šok ze změny života není ojedinělý, a naopak studenty v ročnících vyšších mají uklidnit, že ani se svými obavami z budoucí lékařské praxe nejsou sami.




Téma: "JAK SE ÚČINNĚ UČIT "

  • Jak se mám soustředit? Jak se učit doopravdy efektivně? Jak vytvořit momentum? (Hani N.) ... (celý text)

NAHORU



Téma: "JAK MI STUDIUM MEDICÍNY ZMĚNILO ŽIVOT"

  • Přesně nad touto otázkou jsem prvně přemýšlela na třídním srazu se spolužáky z gymplu. Po necelém roce od maturity jsme se sešli a povídali si o tom, jak se nám při přestupu na vysokou školu změnil život. Většina spolužáku měla najednou více času, chodili přes den na brigády a večer si užívali života plných večírků a neprospaných nocí a cítili se konečně “dospělácky“... (celý text)

  • Studium medicíny bylo vždy mým snem, vlastně si ani nevybavuji, kdy mě to napadlo poprvé, nejspíše jsem od svého tatínka slyšela něco o tom, jak dobré zaměstnání je zubní lékař a že bych se jím jednou mohla stát. Nebylo to však tak, že by mi rodiče řekli, co budu a nebudu studovat, chtěla jsem to sama... (celý text)

  • V první řadě bych chtěla říci, že téma Jak mi studium medicíny změnilo život není úplně přesné, neboť se stále jedná o proces, kterým procházím, a můj postoj a pohled na spoustu věcí se stále mění... (celý text)

  • Je zaujímavé sa na to pozerať teraz spätne takto v treťom ročníku a zamyslieť sa nad tým, ako sa môj život zmenil za posledné 3 roky. Štúdium tejto školy človeka zmení a naučí veľa o sebe, svojej osobnosti... (celý text)

  • Zamyslím-li se nad touto otázkou, tak musím říct, že nástup na medicínu byl zatím jeden z největších milníků mého dosavadního života. Mnohem větší, než jsem čekala... (celý text)

  • Nikdy jsem přesně nevěděla, co bych po gymnáziu chtěla studovat dál. Víceméně mě bavilo všechno a budoucnost mého vzdělání byla pro mě jedna velká neznámá. Ale nakonec přece jenom jeden předmět převýšil ty ostatní – biologie... (celý text)

  • Ačkoliv už jsou to více než dva roky, stále si živě pamatuji svoje rozčarování a zoufalost, která mě provázela celým prvním ročníkem. Tyhle pocity jsou nejen v mých vzpomínkách, často je zažívám ve spojitosti se studiem znovu a znovu. Jak už to tak bývá u mnoha studentů, i já pocházím z ryze doktorské rodiny. Dědeček, babička, matka, sestra... (celý text)

  • O tom,že půjdu studovat medicínu, jsem se rozhodl již ve druhém ročníku střední školy. Původně jsem chtěl studovat veterinární školu, protože jsem měl a stále mám velký vztah k zvířatům. Náročnost školy i obor se dají srovnat se studiem medicíny, a proto jsem se rozhodl neposunout ještě o kousek dál a jít studovat medicínu. Velkou měrou mě inspiroval i můj starší bratr, který je absolvent medicíny a vydal se na cestu kardiologie... (celý text)

  • Nad touto otázkou přemýšlím poměrně často a to především před náročnou zkouškou, kdy si říkám (a pravděpodobně nejsem sám), zda mi tato psychická muka stojí za to. Následně mě tyto úvahy dovedou k představám, jak by můj život vypadal, pokud bych se vydal jiným studijním směrem, než tím medicínským, a zda by to byl život lepší či horší. Abych si na tuto otázku dokázal alespoň zčásti odpovědět, měl bych asi začít od začátku... (celý text)

  • Ak mám byť úprimná, musím sa priznať, že až doteraz som sa nad touto otázkou poriadne nezamyslela. Moje myšlienky sa väčšinou uberali iným smerom – kde by som bola, ak by som medicínu neštudovala? Bol by zo mňa rovnaký človek? Bola medicína tou správnou voľbou? Doteraz som nenašla odpoveď na žiadnu z týchto otázok, a nedokážem ani odhadnúť, či sa mi to podarí práve pri tejto... (celý text)

  • V následujících pár řádcích se zkusím zamyslet nad tím, jak mi studium medicíny změnilo život. Je pochopitelné, že studium můj život velmi ovlivnilo a změnilo, a musím konstatovat, že většinu změn vnímám pozitivně, i když by se samozřejmě našly i věci, které ovlivňují můj život negativně... (celý text)

  • Ráda bych vám popsala, jak mi studium medicíny změnilo život. Při dosavadním studiu jsem změnila pohled mnohé skutečnosti, ale zde jsem se zaměřila konkrétně na změnu v provozování sportovní činnosti a na jiný pohled na vlastní sport. Všichni jistě vědí, že získat titul MUDr. není procházka růžovou zahradou a člověk musí přinést jisté oběti. Pro mě to bylo sport versus učení... (celý text)

  • Rozhodnutí studovat medicínu mi změnilo život v každém případě. Nyní připadá v úvahu otázka, zda k lepšímu či horšímu.Co mi medicína vzala a co dala? Kam mě toto velké a důležité rozhodnutí posunulo... (celý text)

  • Když jsem si při psaní této práce položila otázku: Jak mi studium medicíny změnilo život, zjistila jsem, že to je prvně, kdy se nad tím skutečně zamýšlím. Nyní jsem studentkou třetího ročníku a onu velkou první změnu při přechodu z gymnázia na vysokou školu, kterou si prožil zřejmě každý vysokoškolák, již tolik nevnímám. Musím se tedy ve vzpomínkách vrátit o pár let zpět... (celý text)

  • Když jsem 1. října 2013 nastupoval jako student prvního ročníku na medicínu, byl jsem jako všichni studenti pln idejí. Jak už to ale bývá, tyto přehnané představy se vždycky obrátí proti nám. Má lehkovážnost a nezkušenost mě vedly k představám, že přechod z gymnázia na vysokou školu nepovede ke změně a budu moci dělat věci, které jsem dělával na střední škole... (celý text)

  • Pro studium medicíny jsem byl rozhodnutý již v tercii na gymnáziu a měl jsem tedy v maturitním ročníku dostatečný přehled, co vše musím absolvovat, abych se na lékařskou fakultu dostal. Zahrnovalo to přípravné kurzy, volbu volitelných předmětů i předmětů u samotné maturity. Od samotného počátku jsem přistupoval k medicíně pragmaticky, uvědomoval jsem si, že studium nebude jednoduché, a už jen z doslechu mi bylo jasné, že co do množství informací to bude 6 náročných let... (celý text)

  • Když sama sobě položím otázku, jak mi tato škola změnila život, odpověď je jednoznačná. Kompletně! Ale tomu všemu předchází dlouhý příběh, o který bych se v této úvaze ráda podělila... (celý text)

  • Vrátím-li se ve vzpomínkách pár let zpět, tak zjistím, že medicína nebyla vždy mým snem. Už od prvních let osmiletého gymnázia jsem snila o tom, že ze mě bude známá architektka, která bude navrhovat krásné domy pro bohaté lidi. Všechny mé výsledky nasvědčovaly tomu, že to pro mě bude povolání snů... (celý text)

  • Rodiče se mne od malička stále ptali, čím bych chtěla být, ale to já ještě nevěděla. Tak mi začali říkat, že by bylo dobré, kdybych se jednou stala paní doktorkou. Jelikož však nikdo z nich medicínu nestudoval, nedokázali posoudit, co to všechno zahrnuje, viděli za tím v podstatě jen ta pozitiva, že získám významné postavení, budu pomáhat druhým a nebudu mít nouzi o práci, jelikož jsou přeci doktoři neustále potřební... (celý text)

  • Studium medicíny jsem si zvolila po zralé úvaze ve čtvrtém ročníku gymnázia. Mou zálibou byly vždy přírodovědné předměty jako je biologie a chemie. Na tyto znalosti jsem chtěla navázat i při výběru svého budoucího povolání. Můj výběr směřoval na 1.lékařskou fakultu v Praze, poměrně dosti vzdálenou od města v jižních Čechách, odkud pocházím... (celý text)

  • Díky této práci jsem se poprvé od nástupu na VS pořádně zamyslela nad tím, jak mě mé současné studium ovlivňuje a jak mě od skončení střední školy změnilo. Bez pochyby každý čerstvý vysokoškolák je vystaven životním změnám. Opouští svá rodná bydliště a vydává se do světa posbírat nové vědomosti, zkušenosti, zážitky, navázat nové kontakty a mnoho jiné... (celý text)

  • Studium medicíny přineslo do mého života spoustu změn. V této seminární práci bych se chtěla zamyslet nad tím, jak mi studium medicíny změnilo život a jaká pozitiva a negativa do mého života přineslo. Studium medicíny mě naučilo vážit si volného času, protože veškerý volný čas, který na medicíně mám, bych měla věnovat učení, a skutečného volného času, ve kterém si dovolím dělat něco jiného je méně, než bych si přála... (celý text)

  • Studium medicíny bylo pro mne už od dětství velkým snem. To vlastní rozhodnutí jsem ale učinil až po tom, co jsem se dostal na gymnázium, jelikož pak už stačil jen jeden krok a to přijímací zkoušky. Dokonce si ani nedokážu představit, že bych studoval, nebo vykonával jiné povolání, než právě medicínu. Zčásti proto, že mě to velice baví a zčásti proto, že medicína je u nás v rodině jakousi tradicí a já v podstatě neznám nic jiného... (celý text)

  • O štúdiu medicíny som začala uvažovať už na základnej škole. Fascinovala ma biológia a chcela som pomáhať ľuďom. Byť v niečom užitočná a dozvedieť sa viac o ľudskom tele. Rozhodovala som sa medzi zdravotníckou školou a gymnáziom. Nakoniec som si zvolila gymnázium J. G. Tajovského. Už v prvom ročníku na strednej škole som vedela, že moje kroky povedú na 1. lekársku fakultu UK v Prahe... (celý text)

  • Jak mi studium medicíny změnilo život? A mění? A bude měnit? A změní? Položí-li si člověk otázku, málokdy uvažuje nad tím faktem, že obsah jejího znění je vždy zařazen do časového kontextu, neboť přítomnost vychází z minulosti a zároveň určuje budoucnost. Mnoho lidí právě tuto skutečnost opomíjí a soustředí se jen na přítomnost... (celý text)

NAHORU


Téma: "ČEHO SE OBÁVÁM V BUDOUCÍ PRAXI"

  • Obáv ohľadom následnej praxe je mnoho, pre mňa predstavuje najväčšiu obavu moja vlastná nevedomosť. Viem, že je veľa komplikácií, ktoré ma môžu postihnúť, ale práve z mojej pozície, teda pozície študentky tretieho ročníka je pre mňa práve toto najväčší strašiak... (celý text)

  • Pro studium medicíny jsem se rozhodla možná poněkud spontánněji, než je běžné. Nikdo z mého blízkého okolí ve zdravotnictví nepracuje, proto pro mě je toto prostředíponěkud neznámé a nové. Nicméně na podkladě různých kniha filmů s lékařstvím spojených(a několika osobních zkušeností) jsem byla medicínou fascinována (ačkoliv má představa byla lehce plochá)... (celý text)

  • Většina studentů lékařské fakulty začíná svá studia s nadšením a touhou naučit se vše o lidském těle. Vidí jen to pozitivní – zajímavou práci, která je fascinuje, široké možnosti specializace a po několika letech i slušné finanční ohodnocení. Jak ale časem procházíme různými předměty, dozvídáme se víc a víc o realitě povolání lékaře. O náročné pracovní době, o nepříjemných situacích, do kterých se většina dostává, či o morálních dilematech, které musí někteří řešit ... (celý text)

  • Co všechno vůbec musí takový člověk podstoupit, aby se stal lékařem?
    Tak ze všeho nejdřív se musí rozhodnout, že být lékařem je opravdu to, co chce jednou v životě dělat. Když už jednou takové rozhodnutí učiníte, děláte vše proto, abyste svého cíle dosáhli. A berete to hezky postupně – škola, střední, maturita, přijímačky a vysoká... (celý text)

  • Povolání lékaře je zajisté záslužná činnost s mnoha výhodami, ale i negativními aspekty zasahujícími jak do pracovního, tak i osobního života... (celý text)

  • Ačkoliv by se mohlo zdát, že zadání této práce je naprosto jednoduché, musím přiznat, že mám jiný názor. Přiznat si strach a vlastní obavy a donutit se dohlídnout dál než jen na konec zkouškového období je vcelku náročné. Příjde mi to jako včera, když jsem s radostí a nadšením nastupovala do prvního ročníku plná snů a očekávání... (celý text)

  • Medicína je náročná věda. Z tohoto poznání, které jsem si již mnohokrát ověřila na vlastní kůži a před kterým jsem byla taktéž nesčetněkrát varována, zřejmě pramení i mé obavy. A nejen mé, častokrát slýchám od spolužáků a jiných studentů medicíny věty typu: „Nedávno jsem se tohle učil(a) na zkoušku a už to zase nevím, co budu dělat, až budu doktor?!“... (celý text)

  • Pouze při zaznění této otázky mi na mysl přijde obrovské množství pochybností a obav z toho, co mě čeká a napadá mě, že asi rychlejší by bylo sepsat to, čeho se neobávám – pokud bych tedy na něco takového vůbec přišla... (celý text)

  • Na medicínu som išla s jediným cieľom, s jedinou víziou. A to pomáhať ľudom. Veľmi často sa ma známi, ale aj iní ľudia pýtajú, ktorému oboru by som sa chcela v budúcnosti venovať. Samozrejme, nie je to ľahká otázka aj keď mám určitú predstavu, čo by som v medicíne chcela robiť! Navyše, počas môjho štúdia sme zatiaľ mali väčšinou iba teoretické predmety, čo mi rozhodnutie veľmi neuľahčuje... (celý text)

  • Když jsem se zamýšlela nad otázkou, čeho se bojím ve své praxi, napadlo mě spoustu dalších otázek, pochybností a obav. Kdybych tuto práci psala na téma, čeho se ve své budoucí praxi nebojím, asi by byla mnohem kratší a stručnější. Takže pěkně od začátku... (celý text)

  • Nadpis této seminární práce je poněkud "profláklá", ale přitom stále důležitá otázka. Předně si myslím, že si ji pokládá asi každý člověk, který se rozhodl studovat medicínu nebo jakýkoliv jiný obor. Odpověď na ni se přitom liší diametrálně. Závisí nejen na samotném oboru, ale také! na osobnosti člověka... (celý text)

  • Je těžké mluvit o svých obavách v praxi, když zatím pouze studuji a spíše se obávám o svůj prospěch a o zkoušky na škole. Ale čím se prokousávám školou dále, tím více šancí mám, abych se dostal i do nemocnic a přičichnul ke každodenní rutině, kterou doktoři každý den zažívají... (celý text)

  • Po vystudování lékařské fakulty, které samo o sobě je už velmi náročné, čeká na lékaře v jeho praxi mnoho úskalí nejen profesního charakteru. Velká část lidí z mého okolí si myslí o lékařích jaký žijí pohodlný život plný jistot a blahobytu. Moje zkušenost mi říká něco jiného. Většina lékařů prožívá opak. Pracují od nevidím do nevidím, jejich finanční příjem je podhodnocený a navíc jsou konfrontování s obrovskou dávkou každodenního stresu... (celý text)

  • Nyní studuji třetí ročník všeobecného lékařství. Blíží se konec letního semestru a s ním zkouška z patologie - jedna z nejtěžších zkoušek na škole. I přes nesmírnou náročnost tohoto předmětu jsem si na základě reflexe svých studijních výkonů posledních tří let jist, že zkoušku splním, byť by to mělo být třeba na šestý pokus. Poté, tedy po ukončení tohoto ročníku, se budu nacházet přesně v polovině své "kariéry" medika. Je klišé říci, že čas plyne jako voda, ale já si tento fakt uvědomuji velmi intenzivně. Velice krátká doba uplynula od doby, kdy jsem byl šerpován na maturitním plese. Upřímně mě děsí představa, že za úplně stejně krátkou dobu od chvíle, kdy píšu tyto řádky, budu pravděpodobně mít už své vlastní pacienty... (celý text)

NAHORU